To se ručička hodin,

pohupuje v bocích.

Zapomínáš.

Na Kainovu zradu.

Na Ikarův pád.

Šeptáš :

"Můžeš upsat duši,

přesto že náleží bohu?"

.......................................

A tvoje havraní vlasy,
Zatím,

Vypálily do polštáře,

Bezútěšný portrét,

dalšího rána.

Kostnatého jako

prsty jeptišek.

Ranní rutiny, šeď

kouř cigaret a vůně kávy.

Nadechne,

jinak.

---

Pouze opilci a hvězdy,

mají ze svítání strach.

Spíš. Nejspíš.

Ale já ...